Moření kovů

Moření kovů se provádí v anorganických kyselinách a jejich směsích. Používá se pro odstranění okují, korozních produktů, naleptání a zdrsnění povrchu kovů, k aktivaci povrchu před dalšími technologickými operacemi a odstranění zmetkových povrchových úprav (např. povlaky Zn a Cr). Krátkodobé moření se v galvanotechnice používá k aktivaci povrchu kovů před pokovením a nazývá se dekapování.

K moření se běžně používají kyselina sírová, chlorovodíková, méně rozšířené je moření v kyselině fosforečné. Kyselina dusičná a fluorovodíková se používají obvykle ve směsích s dalšími kyselinami pro moření austenitických nerezavějících ocelí, slitin hliníku a titanu. Kromě kyselin se do mořících lázní přidávají inhibitory a pěnivé povrchově aktivní látky, které zrovnoměrňují moření, zabraňují přemoření základního kovu a mohou velmi významně snížit množství emisí z mořících lázní.

Příklad optimálního technologického postupu předúprav povrchu dílů :

     1) Broušení
     2) Hrubé odmaštění ( chemické )
     3) Oplach 2°
     4) Moření v kyselině
     5) Oplach 2°
     6) Elektrolytické anodické odmaštění
     8) Aktivace ( dekapování )
     9) Oplach 2°
    10) Pokovování